To musí jít přečíst i potmě

Publikace shrnuje téměř půl století Halounovy grafické práce pro tuzemské rockové, folkové nebo alternativní hudební skupiny a umělce (Jasná páka, Hudba Praha, Visací zámek, Michal Prokop, Vladimír Mišík, The Plastic People of the Universe, Vladimír Merta). Je nejen představením jeho grafické práce, ale také mapou tuzemské nonkonformní hudební scény. Představuje spolupráci autora s hudebními tělesy „šedé zóny“, alternativní scény i takzvaného chmelnického okruhu hudebníků za uplynulých pětačtyřicet let. Kniha obsahuje vedle autorských komentářů a rozhovoru s Janem Mattušem také texty Františka Štorma a Pavla Büchlera. Reprodukované práce pocházejí převážně z archivů autorů grafické úpravy, vydavatelství Supraphon, Popmusea a soukromých sbírek. Společně s Hudbou Praha byl Karel Haloun v roce 2006 uveden do Beatové síně slávy. Knihu graficky upravili Karel Haloun, Luděk Kubík a Jan Arndt.
……………………………………………

Karel Haloun, výtvarník, grafický designér, publicista, kurátor a pedagog (od roku 2005 do roku 2020 v Ateliéru tvorby písma a typografie na UMPRUM, v letech 2008–2017 jeho vedoucí). Věnuje se převážně knižním úpravám, designu hudebních nosičů a plakátové tvorbě. Za svou práci získal mnohá ocenění (Nejkrásnější česká kniha, Nejkrásnější plakát, Cena kritiků na Bienále Brno, Czech Grand Design). Je autorem kritických reflexí a esejů, které publikuje v časopisech Revolver Revue, Svět a divadlo a na internetové platformě Přítomnost, či románu Marná práce, souboru dramatických miniatur Hrana hry a divadelní hry Nový domov Jany Giovanny Bellofato, nebo spoluautorem knižních rozhovorů Otrava krve (s Lubomírem Martínkem) a O umění, zjednodušeně řečeno (s Pavlem Büchlerem). Kurátorsky připravil řadu výstav (Jaroslav Prokop / Portrét jednoho festivalu, Joska Skalník / My tancovat nemusíme).

 

Rozhovor s Karlem Halounem: https://www.kosmas.cz/oko/rozhovory/609001/halounovy-obaly-desek-jsou-legendarni/