Denisa Dolanská

Denisa Dolanská vystudovala architekturu na FA ČVUT v Praze. Poté ve studiu pokračovala na UMPRUM, kde v roce 2022 zakončila obor Teorie a dějiny moderního a současného umění diplomovou prací věnovanou prvních architektkám v meziválečném Československu. Téma dále rozvíjí i v doktorském studiu, kde se zaměřuje především na pracovní podmínky, profesní organizace a spolkovou činnost. Mimo to se věnuje architektonické praxi.

Pracovní podmínky žen-architektek v období První republiky

V architektonickém povolání stály ženy dlouhou dobu v pozadí. A to i přesto, že si ihned po vzniku První republiky, tedy po nastolení formální rovnosti mužů a žen, začaly připisovat  v tomto oboru první úspěchy. Ovšem až na úplný pomyslný vrchol se jim vystoupat nepodařilo a jejich tvorba často upadla do zapomnění. Aby bylo možné proniknout do hloubky tohoto fenoménu mizení žen z architektonické profese, je nutné nejdříve porozumět tomu, jak byla architektura praktikována. 

Projekt se tedy nejprve pokusí zmapovat legislativní rámec Československé republiky, především koncepci sociální politiky mladého státu a pracovní a rodinné právo. Za První republiky neexistovala jedna zastřešující organizace pro architekty či inženýry, ale celé spektrum různě orientovaných spolků a svazů. Práce se pokusí rozkrýt organizační strukturu a praktické fungování těchto spolků, se zaměřením především na vstupní podmínky, výhody a závazky plynoucí z členství s důrazem na zasazení žen do tohoto systému, rozkrytí potenciálních překážek ke kariérnímu postupu a jejich poměrného zastoupení. Architektky byly kromě architektonických a uměleckých spolků aktivní i v tzv. ženských spolcích.