Osobnosti UMPRUM

O projektu

Dějiny pražské Vysoké školy uměleckoprůmyslové tvoří významnou součást nejen dějin vzdělávacích institucí a umělecké pedagogiky, ale výraznou měrou se podílí na formování dějin středoevropského umění a historiografie umění konce 19. a 20. století. Specifikum školy spočívá v její dlouhé tradici a ve skutečnosti, že zde už od konce 19. století vedle sebe působili tvůrci v oblasti volného umění (malířství, sochařství), užitého umění mnoha oborů, architekti a teoretici umění. Škola nebyla během druhé světové války uzavřena, protože ještě tehdy neměla status vysoké školy (ten získala až v roce 1946). Proto se zvláštností její historie stává i složité protektorátní období. Do dějin školy se tak vpisovaly nejen slavná období počátků uměleckého průmyslu, secese, nastupující umělecké moderny, meziválečného období národního dekorativismu i modernismu, ale zasahovaly do nich i problematické historické etapy válečné, poválečné a v neposlední řadě i éra normalizace 70. a 80. let.

Význam školy a její místo v dějinách umění jsou rozpoznatelné především prostřednictvím výběru signifikantních osobností, které na škole vyučovaly, a které školu coby bývalí studenti opouštěli. Proto jsme se rozhodli společně se studenty připravit určitou selekci pedagogů (všichni ředitelé a rektoři školy a výběr učitelů napříč obory), kteří zde v letech 1885–1968 působili a věnovat jim samostatné medailony.

V jednotlivých medailonech osobností se upřednostňuje vazba pedagoga ke škole, charakter jeho tvůrčí práce, metoda výuky; uvedeni jsou jeho úspěšní absolventi. Text většinou doplňuje portrét osobnosti učitele a dvě realizace. Celkem je v zatímní webové databázi představeno 84 pedagogů. Přestože jsme se snažili v literatuře dohledat přesné údaje a pracovat i s mnoha archivními zdroji, je zřejmé, že se ještě mnoho konkrétních dat a informací bude muset zpřesňovat a ověřovat. Podklady zde zveřejněné jsou stále ještě v pracovní verzi a do budoucna plánujeme medailony pečlivě upravit a včlenit do rámce edičního projektu publikace.

Kratší verze medailonů osobností jsou představeny na dvou panelech – nástěnkách v 1. patře mezi knihovnou a rektorátem, na webu školy je zveřejněn výrazně vyšší počet. Výhledově se předpokládá, že k jednotlivým, již zpracovaným, historickým etapám 1885–1939, 1939–1968, možná přibydou další etapy, a to pro roky 1968–1989 a 1989–2015. Poslední etapa vedoucí do současnosti nebude představena petrifikovanou formou pevných medailonů, ale bude pojata tak, aby bylo možné libovolně a dočasně sestavovat konfigurace medailonů na magnetickém podkladě. Vytvořit jasný výběr bez časového odstupu pro aktuální období pochopitelně není možné. I pro starší období zcela jistě počtem limitovaný výběr určité osobnosti pominul. Mezery bude možné zaplňovat a síť osobností zahušťovat ve webové databázi.

Projekt vznikl v rámci semináře k dějinám designu pod vedením Lady Hubatové-Vackové. Vyšel z potřeby prohloubit povědomí o společné minulosti, která může být i pro dnešní studenty VŠUP inspirativní. Projekt probíhal ve dvou fázích. První období 1885–1939 zpracovali studenti katedry teorie a dějin umění ve školním roce 2011–2012 (Klára Brůhová, Tereza Jindrová, Jan Kratochvil, Tomáš Klička, Eliška Kubínová, Adéla Procházková, Jitka Šosová, Jana Vinšová, Pavla Zámečníková, Kristýna Zámečníková), druhé období 1939–1968 připravili studenti ve školním roce 2012–13 Martina Bursíková, Filip Dědic, Kateřina Hanáčková, Jakub Král, Jana Pavlová, Emma Pecháčková, Barbora Ševčíková, Eva Slunečková, Ivana Vaicová a dvě studentky uměleckých oborů Kateřina Handlová (ateliér skla), Petra Karlová (ateliér architektury). Jazyková redakce Jan Wollner, odborná spolupráce Barbora Ševčíková.

Zcela zásadní pro vizuální podobu a technické řešení byla práce studentů designu: Anežky Hrubé Ciglerové (ateliér tvorby písma a typografie – grafický design 1. panelu), Matěje Činčery, Ondry Báchora, Tomáše Procházky (ateliér grafického designu a vizuální komunikace – grafický design 2. panelu a celkový webdesign), Adama Šimečka a Petra Duby (ateliér produktového designu – koncepce a výroba obou panelů).

Za upřesnění konkrétních informací děkujeme Milanu Hlavešovi, Ivě Knobloch, Marcele Suchomelové, Tomáši Winterovi. Za pomoc při realizaci děkujeme Vladimíru Říhovi. Projekt byl podpořen interním grantem VŠUP (SVV2013/026).

Jan Bauch (1898-1995)
Jaroslav Benda (1882-1970)
Adolf Benš (1894-1982)
Vratislav Hugo Brunner (1886-1928)
František Burant (1924-2001)

František Crhák (1926-2011)

Josef Danda (1906-1999)
Alois Dryák (1872-1932)
Karel Dvořák (1893-1950)

Otto Eckert (1910-1995)

Bohuslav Felcman (1919-1988)
Emil Filla (1882-1953)
Alois Fišárek (1906-1980)

Otto Gutfreund (1889-1927)

Jiří Harcuba (1928-2013)
Arnošt Hofbauer (1869-1944)
Adolf Hoffmeister (1902-1973)
Eduard Hofman (1914-1987)
Miloslava Holubová (1913-2001)
Otakar Hostinský (1847-1910)

Miloslav Jágr (1927-1997)
Pavel Janák (1882-1956)
František Xaver Jiřík (1867-1947)
Helena Johnová (1884-1962)

Jaroslav Kadlec (1945–1959)
Bohumil Kafka (1945–1959)
Josef Kaplický (1945–1959)
Jan Kavan (1945–1959)
Jan Kotěra (1945–1959)
Jan E. Koula (1945–1959)
František Kovárna (1945–1959)
Zdeněk Kovář (1945–1959)
Zdeněk Kratochvíl (1945–1959)
Antonín Kybal (1945–1959)
František Kysela (1945–1959)

Jan Lauda (1945–1959)
Stanislav Libenský (1945–1959)

Karel Boromejský Mádl (1945–1959)
Josef Malejovský (1945–1959)
Josef Mařatka (1945–1959)
Karel Vítězslav Mašek (1945–1959)
Antonín Matějček (1945–1959)
Václav Menčík (1945–1959)
František Muzika (1945–1959)
Josef Václav Myslbek (1945–1959)

Václav Nebeský (1945–1959)
Josef Novák (1945–1959)
Otakar Novotný (1945–1959)
Jan Nušl (1945–1959)

Friedrich Ohmann (1945–1959)

Arnošt Paderlík (1945–1959)
Emilie Paličková (1945–1959)
Jaromír Pečírka (1945–1959)
Antonín Pelc (1945–1959)
Josip Plečnik (1945–1959)
Arsén Pohribný (1945–1959)
Jan Preisler (1945–1959)

Otto Rothmayer (1945–1959)

Jakub Schikaneder (1945–1959)
František Schmoranz (1945–1959)
Zdeněk Sklenář (1945–1959)
Pavel Smetana (1945–1959)
Jan Sokol (1945–1959)
Jan Spurný (1945–1959)
Bedřich Stefan (1945–1959)
Jiří Stibral (1945–1959)
Antonín Strnadel (1945–1959)
Stanislav Sucharda (1945–1959)
Karel Svolinský (1945–1959)

Ladislav Šaloun (1945–1959)
Dušan Šindelář (1945–1959)
Karel Špillar (1945–1959)
Václav Vilém Štech (1945–1959)
Karel Štipl (1945–1959)

František Tichý (1945–1959)
Jan Marius Tomeš (1945–1959)
Jiří Trnka (1945–1959)

Marie Vaňková–Kuchynková (1945–1959)
Hedvika Vlková (1945–1959)
Ladislav Vrátník (1945–1959)

Josef Wagner (1945–1959)

Josef Zrzavý (1945–1959)

František Ženíšek (1945–1959