JURAJ HORVÁTH - Zázemí I.

Na to, být umělcem, už jistě sto let nestačí umět umístit hlavu přesně do formátu nebo dokázat namalovat Záporožské kozáky, jak píšou dopis tureckému sultánovi. Moderna, postmoderna a postpostmoderna proměnily i roli užitého umělce a všeobecný přístup k počítačové síle masivně rozšířil jeho akční pole. Stejně tak se proměnilo i umění tzv. volné, od služebnosti, oleje na paletě a velkých myšlenkových konstruktů přes koncept, humor a čistou myšlenku dorazilo až do sousedství sociologie, psychologie, kulturologie, historie a sociální práce. Horváth je univerzál, byl by umělcem s paletou v ruce, konceptualistou bez milosti a mohl by být i dnes volným umělcem. Ale není to málo? Není nuda jen seznamovat obecenstvo a diváctvo s plody hrotu svojí tužky? Svého štětce? Svého přemýšlení? Nebylo by přece jen lepší tam vlítnout a udělat trochu bordel? A pak si jít zakopat s míčem, protože ta energie se musí někde vybít? A dát ostatním možnost, aby si zahráli taky?

Knižní úprava a ilustrace, kterým se Horváth věnuje především, jsou svým zaměřením obory služebné, doprovodné a pomocné. Tzv. pomáhají textu knihy – často eufemisticky označovanému jako „kniha“ — aby byl vidět, aby byl krásný, aby se dobře četl, aby se v něm dobře orientovalo, aby jeho obsah působil chytře, aby se čtenářstvu/diváctvu objevovaly nové, nečekané a překvapivé horizonty a kontexty, které by samotný text předat či vytvořit nemohl či nedokázal. Horváthovy zámysly přesahují knihy, které upravuje a ilustruje, vytváří široké systémy, ať už procesuální nebo konceptuální, které se ve výsledném tvaru knihy manifestují jen v malých částech, a proto nejsou dobře rozpoznatelné. O něco lépe je takový přístup viditelný ve volnějších, grafických pracech, ke kterým Horváth přistupuje stejně, jen interference nadložních vrstev a nároků na soudržnost jsou tu menší. Jednoduše si tyto postupy můžeme prohlédnout např. v razítkových sériích. Omezení formátu razítka i další práce s ním nakonec přináší komplikované soutisky a kombinace, metodu dále hloubí a propracovává. Gotický ouřad, když zůstaneme u razítkové techniky, je vstupním prostorem pro výše zmíněné série, vidíme zde nicméně, že autor pracuje s jinými omezeními a soustřeďuje se tak na jiné problémy.

Rozsáhle přistupuje i ke všemu ostatnímu a nevyznává malé měřítko. Baobab, nakladatelství, které založili s Terezou Horváthovou před pětadvaceti lety, stále ještě neztratil drive, který byl přítomný u jeho vzniku. Vytváří a zprostředkovává českému čtenářstvu knihy, které v době tzv. „silných hráčů“ na knižním trhu neustále ukazují, že nejdůležitější je svoboda, zábava a možnost, uzpůsobovat si vnější svět ke svému obrazu, což zpětně onen vnější svět utváří a mění.

Jan Čumlivski

Juraj Horváth (*1974, Bratislava) Vystudoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru ilustrace a grafiky pod vedením profesora Jiřího Šalamouna. Absolvoval stáže v ateliéru fotografie (doc. Pavel Štecha) a písma a typografie (prof. Jan Solpera). Věnuje se kresbě, grafice, grafickému designu, ilustraci a vydávání knih pro děti a mládež v nakladatelství Baobab. Jako grafik a ilustrátor pracuje pro různá nakladatelství, od roku 2000 je autorem vizuálního stylu Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů v Jihlavě. Za knihu Příběhy z Parní lázně získal v roce 2001 na Lipském knižním veletrhu cenu Nejkrásnější kniha světa. Od roku 2012 připravuje spolu s Terezou Horváthovou a dalšími mezinárodní festival Tabook. Kromě toho je zakládajícím členem Inštitútu konceptuálnej moci (IKM). Od roku 2003 vede na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze Ateliér ilustrace a grafiky.

Kurátor: Jan Čumlivski