Móda má moc vracet do hry barvy, siluety i vzory, které bychom raději už nikdy neviděli. Pracuje s momentem překvapení, jednu sezónu nosíme to, u čeho bychom se sezónu předtím zapřísahali, že to nikdy nevezmeme na sebe. Postupně, někdy nenápadně a plíživě, někdy šokem mění náš vkus nebo třeba i konstrukty, které třeba považujeme za neměnné danosti. To, co bylo jednou považováno za nemoderní, kýčovité nebo společensky nepřijatelné, se stává předmětem zájmu. Nové trendy však často přicházejí s odporem, než si získají naši přízeň.
Přesně na takové fenomény se zaměřily studentky Ateliéru módní tvorby pod vedením Mira Saba a Moniky Krobové. Oproti minulému semestru, ve kterém se věnovaly nadčasovosti, se tentokrát vydaly v podstatě úplně opačným směrem a jejich pozornost se upřela na momenty spíše pomíjivé. Nepravděpodobné kombinace, šílené vzory, barvy které 'tahají za oči” nebo tvary, které nás rozčilují, jsou momenty, které se přes prvotní nesouhlas stávají módními trendy pravidelně.
Výchozím bodem pro ně byl oděv, ke kterému nemají v žádný vztah, jemuž by se ve své tvorbě za normálních okolností raději vyhnuly, dále se inspirovaly neoblíbenými barvami a dezény. V průběhu semestru se ale zaměřily i na témata s módou nesouvisející. Vedeny otázkou, co v nich vyvolává nejsilnější negativní reakce, se pokusily tyto pocity převést do své tvůrčí práce.
Uvidíte kolekce pracující s naléhavými celospolečenskými problémy – od reflexe nadužívání plastů skrze pěstování vlastního bioplastu z agaru, přes kritiku současné politické situace na Slovensku, odpor k přílišnému zdůrazňování ženských křivek nebo kritiku omezování svobody katolickou církví. Na jejich výstavě jsou i témata vysloveně niterná jako odpor vzbuzující ostříhané vlasy nebo nesnášenlivost vůči určitým zvukům. Kromě toho se setkáte i s tématy zaměřenými na módu, ať už s fóbií z knoflíků, vyprázdněností minimalismu, laciností leopardích vzorů nebo s odmítáním dominance modré barvy a puntíků. Negativní pocity vzbuzující barvy nebo jejich kombinace ostatně provázejí celou výstavu, ať už již zmiňovaná modrá jako klišé každé módní kolekce, nebo agresivní červená, do očí bijící žlutá či ambivalentní fialová.
Prostřednictvím tvůrčího procesu se studentky pokusily vyrovnat a smířit se svými negativními pocity – strachem, odporem, vztekem, úzkostí a dalšími nepříjemnými emocemi. Jejich společná výstava tak nabízí vizuální zážitek, ale také reflexi jak osobních, tak společenských témat, která nás formují a ovlivňují. Skrze tvůrčí konfrontaci s nejniternějšími strachy má jejich práce i výrazný terapeutický význam.
Text: Martina Paukertová
