12. 9.–30. 10. 2024
vernisáž: 11. 9. 2024 od 18 hodin
Galerie Prostora, Blanická 9, Praha 2
„Najdi dva fejky“ představí sbírky současného grafického designéra a vedoucího Ateliéru grafického designu a nových médií UMPRUM Petra Babáka. Výstava je součástí pásma galerie Prostora, která veřejnosti ukazuje sbírky současných výtvarných umělců.
Babákova sbírka zahrnuje řadu obrazů, fotografií a prostorových artefaktů od dnes již legendárních autorů jako jsou Dalibor Chatrný, Jiří Valoch, Václav Stratil nebo Stano Filko. Nebo umělce Jána Mančušku či fotografku Libuši Jarcovjákovou. Obsahuje díla i střední generace, například Václava Jiráska, Michala Cihláře, Markéty Othové a Jiřího Thýna, stejně jako tvorbu nastupujících umělců, jako jsou Eva Maceková, Julius Reichel, Pavla Malinová, Magdaléna Rutová a Vojtěch Veškrna. Babák však dlouhodobě sleduje i nejmladší generaci různých profesí, třeba ilustrátorů, djs či fotografů. Na výstavě tak můžete vidět práce Jakuba Bachoríka aka Dona Chaina aka DJ Venktovky a Edy Babáka nebo Viktorie Macánové.
A najdete dva fejky?
Sbírka rozhodně není jednosměrná či monotematická. Naopak, je rozkročená napříč různými obory, včetně Babákovy domovské oblasti – grafického designu s díly například od Zdeňka Seydla, uměleckého sdružení Bratrstvo s Ivanem Pinkavou, Ondřeje Chorého, Marka Pistory nebo týmu overgroundového časopisu Živel. Najdete v ní dokonce i dva zcela přiznané fejky. Sbírka zahrnuje i jednu „úchylku“, a tou jsou rozličné fetiše. Jedním z nich je například oranžová taška Ladislava Sutnara.
Petr Babák k tomu říká: „Tuto nákupní tašku, s mnoha funkčními kapsami v typické oranžové barvě, mi při jedné z mnoha návštěv střešovické vily během prací na jeho monografii věnoval sklář a duší experimentátor Václav Cigler. Daroval mi ji s dovětkem, že je to podle tradující se legendy taška Ladislava Sutnara. Cigler byl žákem významného umělce a teoretika Josefa Kaplického ve sklářském ateliéru na UMPRUM. Přiznám se, že už jen představa, že ikona mého grafického dospívání s monogramem LS chodila s touto, tehdy jistě na první pohled vyzývavou taškou na nákupy rohlíků do blízkého magazínu, mi úplně dostačovala k tomu, aby se tento plátěný oranžový artefakt stal oblíbeným fetišem v mé tehdy již započaté a tak nějak chaotické, leč vášnivé sbírce. Ani jsem pak dále více nepátral, jestli jde o legendu, nebo fakt, nebo zda bych snad chtěl tašku vyprat či jinak dodatečně opečovávat a vylepšit. Kdepak. Vše je původní." P. B.