Nakladatelství UMPRUM si opět odnáší ocenění v soutěži Nejkrásnější české knihy roku 2023

Kategorie Odborná literatura
2. místo
Osvěta, kultura, zábava: Kulturní domy v Československu
editorky: Michaela Janečková, Irena Lehkoživová
grafika: Tereza Hejmová, Adéla Svobodová
fotografie: Oskar Helcl, Martin Netočný
tisk: Tiskárna Helbich
Publikace je první knihou, která souhrnně přibližuje budování celostátní sítě kulturních domů, jež byla systematicky zřizována v období socialismu na území bývalého Československa. Tyto stavby se jako místa veřejného života poválečné společnosti těšily velkorysé státní podpoře, a to nejen po stránce ekonomické, ale i politické či legislativní. Náš zájem se nesoustředí pouze na jejich specifickou typologii, ale nahlížíme také jejich osvětový a emancipační potenciál i roli politického nástroje organizace a kontroly volného času. Publikace se rovněž zaměřuje na hledání kořenů a programových předchůdců kulturních zařízení vznikajících od 19. století i v meziválečné době (spolkové a národní domy nebo domy pracujících), s přesahem do období po roce 1989, kdy se budovy a jejich provozovatelé museli a někdy stále musí vyrovnávat s aktualizačními nároky. Kniha pokrývá český i slovenský kontext výstavby kulturních domů, díky čemuž se daří nejen pokrýt celé území bývalého Československa, ale také zachytit rozdílné historické zkušenosti. Texty do knihy napsali Jiří Andrs, Jan Galeta, Hubert Guzik, Katarína Haberlandová, Michaela Janečková, Laura Krišteková, Josef Ledvina, Irena Lehkoživová, Henrieta Moravčíková, Peter Szalay, Karel Šima, Jitka Šosová, Lukáš Veverka, Jan Zikmund, předmluvu pak přední britský historik kultury a umění David Crowley.

Kategorie Učebnice a didaktické pomůcky
3. místo
Toto není jenom kniha
autorka: Kateřina Přidalová
grafika a ilustrace: Karla Gondeková, Karolína Šebková
tisk: Tiskárna Helbich
Jak název a obálka knihy napovídá, jedná se o určitý rozpor mezi tím, co vidíme a co čteme. Napětí mezi obrazy, slovy a jejich významy v širokém slova smyslu rámuje téma publikace zaměřené na porozumění vizuální komunikaci. Její různé formy nás denně obklopují, žijeme v době, které dominují obrazová sdělení. Tato populárně naučná kniha, určená čtenářům od patnácti let, si klade za cíl poskytnout klíč k tomu, jak všudypřítomné obrazy číst a jak je kritickým okem vnímat. Teoreticky se kniha opírá o sémiotiku a grafický design, který je dnes synonymem pro vizuální komunikaci. Jejím hlavním posláním je rozvíjení vizuální gramotnosti, stěžejní kompetence pro kritické myšlení. Zároveň je i cenným nástrojem k posilování mediální a informační gramotnosti, kreativního myšlení a k prohloubování citlivosti vůči funkční a estetické rovině vizuálního jazyka. Úkolem knihy je také ukázat, jak kreativně využívat digitální nástroje, které běžně používáme, neboť díky technologickým vymoženostem je většina z nás aktivními tvůrci vizuální komunikace. Kniha sestává z praktických cvičení – kritických otázek a tvůrčích úkolů a najde uplatnění také u učitelů ve všeobecném vzdělávání.

Kategorie Knihy o výtvarném umění
3. místo
abcd. Česká funkcionalistická typografie 1927–1940
autor: Karel Císař
grafika: Petr Bosák, Robert Jansa
fotografie: Martin Polák
tisk: Finidr
Kniha Karla Císaře není jen jeho osobním vyznáním sběratele modernistických knih, ale také důkladným odborným esejem, poskytujícím přínosnou formálně-obsahovou analýzu prezentovaných děl. Této odborné interpretaci sekunduje výstižné grafické řešení, které v překvapujících detailech a řazení obrazových celků dává knize charakter „tištěné výstavy“, orchestrací a rytmem celku akcentuje jednotlivé koncepční „kapitoly“. Kniha rovněž obsahuje velice důkladný bibliografický soupis uměleckých děl, kterým se vřazuje do základní referenční literatury o modernistické typografii.

Iva Knobloch, Uměleckoprůmyslové museum v Praze

Cena SČUG Hollar za vynikající ilustrační doprovod
Golem
Kniha Golem vznikla ve spolupráci Ateliéru ilustrace a grafiky a Ateliéru tvorby písma a typografie UMPRUM. Román Gustava Meyrinka v prvním českém překladu Bořivoje Prusíka z roku 1917 ilustrovala Julie Kyryljuk a typograficky upravila Eva Havlová. Kniha je ilustrována více jak stovkou dřevořezů, vytištěna a svázána v plátěné vazbě v dílnách UMPRUM a doplněna o ručně tištěné hebrejské číslování.

Z oceněných titulů vznikne výstava Nejkrásnějších českých knih roku, která bude na podzim realizována v Národním muzeu a bude také putovat po dalších místech v republice i mimo ni.