Společné uvedení publikací:
úterý 19. listopadu v 18 hodin
Technologické centrum UMPRUM
Imbus Café
Mikulandská 134/5, Praha 1
Knihy si zde budete moci zakoupit s 30% slevou.
O knihách a jejich autorech:
Milan Němeček, Jindřich Vybíral
František Schmoranz mladší (1845–1892)
Architekt, designér a učitel
Rakouský architekt českého původu František Schmoranz mladší byl prvním ředitelem pražské Uměleckoprůmyslové školy a spolu s Janem Machytkou také projektantem její historické budovy. Vedle toho však patřil k průkopníkům archeologicky fundovaného orientalismu. V letech 1868−1872 působil v Egyptě a po svém návratu do Evropy byl pověřen projektem egyptské skupiny pro světovou výstavu ve Vídni, která se konala roku 1873. Jako exkluzivní znalec islámské architektury pak v tehdejším Rakousku realizoval řadu výstav a architektonických návrhů. Publikace je první Schmoranzovou monografií, která zahrnuje celé jeho architektonické i designérské dílo. Součástí knihy je analytická studie od profesora Jindřicha Vybírala, která interpretuje a kontextualizuje Schmoranzovo dílo, a zkompletovaný přehled umělcových děl (oeuvre catalogue), jehož autorem je Milan Němeček. Kniha vychází česko-anglicky. Grafika Štěpán Malovec.
____________________________________________
Milan Němeček je absolventem doktorského studia na Katedře teorie a dějin umění UMPRUM v oboru architektura a design. V současnosti pracuje na Ministerstvu kultury ČR. Dílu Františka Schmoranze mladšího se věnuje dlouhodobě.
Jindřich Vybíral, rektor UMPRUM, se věnuje zejména dějinám architektury 19. a 20. století a metodologii dějin umění. Je autorem a editorem mnoha odborných studií a publikací, například Leopold Bauer (české vydání, UMPRUM 2015; německé vydání, Birkhäuser / UMPRUM 2018), Španělský a Německý sál na Pražském hradě v 19. století (UMPRUM 2019), Síla i budoucnost jest národu národnost (UMPRUM 2020), Co je českého na umění v Čechách? (UMPRUM 2022) a mnoha dalších.
Věra Vostřelová
Moderní a lokální
Architektura českých Němců 1891–1918
Kolem roku 1900 se na umělecké scéně v Čechách prosazuje moderna. Proces české národní emancipace vrcholí a sebevědomé české umění se více otevírá západnímu světu. Oproti tomu němečtí umělci v Čechách, náležící dosud k širokému německému kulturnímu okruhu, si svou osobitou identitu teprve začínají uvědomovat. Soupeří tak s českými kolegy, kdo se jako první zařadí do mezinárodního rozvoje moderny, ale zároveň je pro jejich tvorbu důležitá vlastní svébytnost a přináležitost ke kulturní tradici české země. Jak se tyto na první pohled neslučitelné intence projevily v tehdejší architektonické produkci? Dnes máme tendenci nazírat architekturu českých Němců ve srovnání s českou tvorbou jako méně moderní. Není ale tento pohled zkreslen naší snahou sledovat v českém umění v první řadě projevy modernosti, kdežto v umění českých Němců si všímáme především dokladů nacionalismu a tradicionalismu? Úkolem této knihy není posoudit, nakolik byla tvorba českoněmeckých architektů kolem roku 1900 moderní. Cílem je spíše představit ji jako integrální součást soudobého evropského diskurzu. Chceme ukázat, že za jejím tradicionalismem nemusely stát nacionální intence, ale snaha o návrat k předindustriální jednoduchosti, prostotě a přirozenosti. Moderní architektura přelomu 19. a 20. století měla dvojí tvář: obracela se ke kořenům a přirozené domácí tradici, stejně jako sledovala potřeby nové doby. Jednotlivé kapitoly se věnují nejprve obecnějším otázkám vztahu moderního a tradičního v architektonickém diskurzu kolem roku 1900 a dále probírají problematickou situaci německého umění v Čechách. Následně se kniha zaměřuje na vedoucí osobnosti pražské i regionální českoněmecké architektury, na jejichž tvorbě ukazuje různé způsoby vztahování se k modernímu a lokálnímu. Publikaci provázejí četná vyobrazení sestávající převážně z historických fotografií a archivních materiálů. Grafika Petr Krejzek. Vychází v česko-anglické jazykové mutaci. Výzkum a vydání knihy podpořila v letech 2018–2022 Grantová agentura České republiky (reg. č. projektu 18-04816S, Hledání identity: Architektura českých Němců 1891–1918).
____________________________________________
Věra Vostřelová (roz. Laštovičková), historička umění, se zabývá architekturou 19. a počátku 20. století. Je autorkou knih Cizí dům? Architektura českých Němců 1848–1891 (UMPRUM 2015) a Zkamenělá hudba. Tvorba architekta Bernharda Gruebera, 1806–1882 (UMPRUM 2018), za kterou získala Cenu Josefa Krásy.
