Přivedli svět domů / Binkovi a Josef Gočár

Výstava Přivedli svět domů – Binkovi a Josef Gočár je druhou ze čtyř chystaných výstav, které připravila Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze v rámci projektu „Průmysl a umění: Opomíjené regionální osobnosti podnikatelů coby hybatelů hospodářského pokroku“. Řešitelkou projektu, který přináší nový pohled na počátek 20. století, první republiku, její průmysl a obchodní vztahy, ale také na rodinné a přátelské vazby mezi podnikateli a umělci, je vedoucí Ateliéru textilu Jitka Škopová.

Přivedli svět domů / Binkovi a Josef Gočár

Termín konání výstavy:     26. 4. – 31. 8. 2022
Vernisáž:                            pondělí 25. 4. 2022 v 17 hodin
Místo konání výstavy:       Východočeské muzeum v Pardubicích
                                           Zámek čp. 2, Pardubice

 

Výstava přiblíží veřejnosti vztah uměnímilovného koželužského továrníka z Krucemburku Josefa Binka a jeho rodiny s architektem Josefem Gočárem, ale také jejich odvahu, světový rozhled i silné vědomí vlastních kořenů. Bylo jim pouhých sedmadvacet let, když se sešli u stavby Červené vily v Krucemburku (1907–1909), která stála na samém počátku Gočárovy samostatné umělecké dráhy. Stala se pomyslným zrcadlem jejich osobností, jejich chápání domova i světa. Binko a Gočár ze světa čerpali nové profesní podněty, které bez ustání rozvíjeli a proměňovali v nový originál. Gočár velkolepě, expresivně a s touhou být vidět, Binko tiše, nenápadně a v touze zůstat spíše v pozadí. Přes sto let starý příběh továrníků Binkových a architekta Gočára ilustruje tehdejší význam soudržné Evropy, kde se prolínají světové a lokální hodnoty, na nichž stavíme vlastní identitu.

Profesní, přátelské i rodinné propojení mezi továrníky, bratry Josefem a Dušanem Binkovými, a architektem Josefem Gočárem můžeme považovat za jeden z typických aspektů doby rozkvětu buržoazie. Dobře zajištění a vlivní továrníci se v 19. a na počátku 20. století stávali uměnímilovnými podporovateli a ovlivňovali tak podobu českého výtvarného umění. Josef Gočár a bratři Binkové se navíc oženili se sestrami Chladovými, Marií, Terezií a Antonií, které vyrůstaly na pardubickém zámku, kde jejich rodina provozovala pivovar. Vzájemně si vypomáhali a společně trávili čas, ať již v Krucemburku, kde Binkové aktivně modernizovali svou koželužnu, anebo v některé ze staveb, které pro ně Gočár navrhnul, například v nejvýznamnější z nich – Červené vile.

Umístění výstavy zaměřené na osobnosti Josefa Gočára a bratrů Josefa a Dušana Binkových do Východočeského muzea v Pardubicích má hned několik důvodů. Galerie, která se nachází právě v bývalém pivovaru Chladových, je zároveň součástí pardubického zámku, v němž muzeum sídlí. Přestože se jako relevantní místo nabízel také Hradec Králové, kde se Gočár i Binkové profesně angažovali, bylo namísto toho zvoleno spojení rodinné, a výstava bude uvedena do souvislosti s místem, které mělo pro pány zásadní osobní význam.

Záštitu nad výstavou převzal Roman Línek, náměstek hejtmana Pardubického kraje.

Tento projekt vznikl v rámci výzkumného projektu Průmysl a umění: Opomíjené regionální osobnosti podnikatelů coby hybatelů hospodářského pokroku Československa, jejich význam a spolupráce s umělci, architekty a designéry (reg. č. projektu DG20P02OVV011), financovaného z Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016–2022 (NAKI II) Ministerstva kultury České republiky.

 

Simona Binko, Marie Fiřtová, Jitka Škopová (eds.)
Přivedli svět domů
Binkovi a Josef Gočár

Projekt veřejnosti odvypráví příběh přátelství koželužského továrníka Josefa Binka s architektem Josefem Gočárem, který se začal odvíjet na samém počátku 20. století v malém městečku Krucemburk na Vysočině. Právě zde vedli Binkovi po staletí prosperující koželužnu, která pro ně byla nejen zdrojem obživy, ale i jakousi hnací silou k rozvoji zájmů a vášní, mezi něž patřilo především umění. V mnohoznačném názvu Přivedli svět domů se symbolicky promítají nesmírná kultivovanost, vzdělanost a světaznalost Binkových i jejich předků Skřivanových. Vlastnosti, které se v rodině předávaly stejně jako továrna z generace na generaci. V takovém prostředí byl vychováván i milovník umění, sběratel, novodobý mecenáš a amatérský fotograf Josef Binko, který už ve svých sedmadvaceti letech rozpoznal neobvyklý talent svého přítele z Mánesa, mladého architekta Josefa Gočára, a pověřil ho stavbou rodinného domu. Červená vila z let 1907–1909, Gočárova první samostatná stavba, tak představuje pomyslné zrcadlo jejich osobností, jejich chápání domova i světa, ale také jejich mladické odvahy. Nové impulsy oba proměňovali v originál, každý ve své vlastní profesi a každý po svém. Gočár velkolepě a expresivně, Binko často skrytě a nenápadně. Přátelství se sňatky bratrů Josefa a Dušana Binkových a Josefa Gočára s pardubickými rodačkami, sestrami Chladovými, proměnilo v rodinný svazek. Gočár tak ke Krucemburku přilnul víc, než na počátku století tušil – našel zde svůj druhý domov a milující rodinu. Spolu s ním sem přicházely i další významné osobnosti a podněty tehdejšího uměleckého světa a pronikaly mnohdy odvážné architektonické vize. I když lze hlavní těžiště Gočárových projektů pro Binkovi sledovat spíše před první světovou válkou, vědomí svobody, duchovně sdílená masarykovská příslušnost a touha budovat republiku svedla jejich cesty ještě mnohokrát. Josef Gočár u svých příbuzných nacházel nejen profesní podporu, nezištnou pomoc za války, ale i samozřejmou oporu v osobních záležitostech. Přes sto let starý příběh továrníků a architekta, zachycený na fenomenálních fotografiích bratrů Josefa a Dušana Binkových, ilustruje tehdejší i dnešní význam soudržné Evropy, kde se prolínají světové a lokální hodnoty, na kterých stavíme vlastní identitu.

Autory textů jsou historičky umění Simona Binko, Marie Fiřtová, Anna Roubalová, Veronika Soukupová, politolog Jan Květina a ekonomové Martin Lukavec, Petr Toth. Doplněné o rozhovory s Jakubem Drábkem, Rudolfem Kučerou, Patrikem Ornstem a Ladislavem Zikmundem-Lenderem. Vedoucí výzkumného projektu je textilní výtvarnice Jitka Škopová. Grafika Jakub Novotný. Kniha vznikla v rámci výzkumného projektu „Průmysl a umění: Opomíjené regionální osobnosti podnikatelů coby hybatelů hospodářského pokroku Československa, jejich význam a spolupráce s umělci, architekty a designéry“, financovaného z Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016–2022 (NAKI II) Ministerstva kultury ČR. Doprovází stejnojmennou výstavu, která se koná ve Východočeském muzeu v Pardubicích od 26. 4. do 31. 8. 2022.

Expozice je součástí cyklu výstav, které ve třech českých a jedné slovenské instituci ohledávají téma vztahu průmyslu a umění v první polovině 20. století na půdorysu prolínání se životních příběhů významných umělců a jejich podporovatelů z řad předních průmyslníků.