Martin Pondělíček je intermediální umělec pracujícím v průniku umění, designu a řemesla. Jeho zájem pramení ze studií výtvarné výchovy na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, intermediálního oboru na Akademii výtvarných v Praze a stěžejní roční stáže v Ateliéru textilu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.
V rámci svého ústředního tématu času se zabývá nejistotou (sebe)identifikace, neproveditelností či omezením čití a romantickou úzkostí. Tyto náměty propojuje s pečlivě vybranými médii, které jsou roztříštěny na tušené četné významy v závislosti na vizuální gramotnosti. Práce jím vytvořené se vyznačují dlouhotrvající multiplikací drobného detailu do komplexních celků, jež ožívají v různých kombinacích haptických, pachových či vizuálních forem. V jeho portfoliu se objevují díla kresebná, textilní, kovová, instalační, oděvní, textová a audiovizuální, která jsou vystavována především v Česku.
Jehlotvorba – praktická analýza současné české výšivky a přidružených technik
Díky výše zmíněným zkušenostem Martin Pondělíček v projektu Jehlotvorba nahlíží na výšivku z rozličných úhlů pohledu. Co je výšivka? Jak s ní lze pracovat? Jak ji zpracovat a za jakým účelem? Jak ji učit? Jak se ji naučit? Jak ji vnímat? Jakým je pro nás přínosem? Jak vypadá výšivka spojením roztroušených ostrůvků ručního řemesla, digitálních technologií, designu a umění?
Za pomoci analýzy české vyšívací scény od archiválií přes současná umělecká díla po dílny se strojovými parky lze postupně odpovídat na výše zmíněné otázky. Tyto odpovědi připraví půdu pro převedení praxe do teorie, jež nalezne uplatnění ve vzdělávání tohoto textilního oboru a představí tvůrkyně a tvůrce na jednom místě.
Praktickým cílem projektu je fyzicky vytvořit funkční formy na základě průniku z poslední otázky, odklonit se od dekorativnosti a zaměřit se na smysl, obsah a funkci, propojovat výhody a limity strojů a rukodělnosti a čerpat z tuzemských materiálových potenciálů od vláken, přes skleněné perličky až po rybí šupiny. Fyzicky vznikne soubor možností a tendencí vyšívací praxe, neboť výšivky jsou vizuální a haptické, a tyto kvality od sebe nelze oddělit.
