TAM DOLE - Workshop a výstava Ateliéru tvorby písma a typografie

V hlavním městě, na náměstí Jana Palacha, v domě č. 80, sídlí škola sto třicet osm let a od jejího založení se tam vyučuje i dovednostem, které souvisí s písmem a s grafickou úpravou textu. Slovo ateliér se v žargonu českých vysokých uměleckých škol používá ve více významech. Je to místo – místnost ve škole, současně to slovo znamená čas – dobu a konkrétní vyučování a především se jako ateliér označuje kolektiv – studentky a studenti, kteří se učení se té věci, v tom místě a v tom čase věnují. Dříve Ateliér knižní kultury, později Kniha a písmo, dnes Ateliér tvorby písma a typografie je v tuto chvíli tvůrčím kolektivem téměř třiceti lidí. Všichni se z různých perspektiv zabývají zkoumáním a prací s médii, která se zakládají na textu a písmu. Předmětem jejich aktivit je proto i nejniternější vhled do podoby a kreslení vlastního tiskového písma.

Tam dole je na omezeném prostoru vystaveno dvacet nejpozoruhodnějších tiskových písem, vytvořených studentkami a studenty během posledních čtyř let, kdy na jejich práci jako učitelé dohlíželi Jan Čumlivski a Filip Kraus. Kromě krásných písem jsou v galerii k vidění také knihy, brožury a magazíny, autorské i společné publikace, které studentky a studenti vysadili svými písmy, často sami vytiskli a svázali a řadu z nich nejprve i sami napsali.

Z pražské Umprum do Pardubic ale dorazily nejen neživé artefakty, ale i ateliér, jako společenství autorů a tvůrčí akt. Několik dní ateliér fungoval ve městě a v prostorách galerie jako na detašovaném pracovišti. Ateliér se věnoval vnímání města, příběhům a událostem, které se propsaly do jeho povrchu a na tom základu na místě vznikla část výstavy.

Konečně Tam dole – Là-bas – je také prazvláštní román francouzského spisovatele Jorise Karla Huysmanse z roku 1891, jehož titul a část vyprávění jsme si pro dotvoření expozice vypůjčili.

Filip Kraus

Myšlenka výstavy vznikla po nedávné výstavě klauzurních prací UMPRUM, kdy Ateliér tvorby písma a typografie Filipa Krause a Jana Čumlivského měl jednoznačně nejzajímavější a tím pádem nejvíc navštěvovanou prezentaci. Vystavovat typografii není úplně jednoduché, mnohem snáze se pracuje s obrazy. Návštěvníci si na výstavě mohou jen zřídka listovat knihami a vnímat úpravu a jemnosti jednotlivých fontů. Užití písma ve veřejném prostoru je ovšem ještě komplikovanější a zajímavější část jejich oboru. Správně použité písmo tvoří základní bázi naší orientace ve světě, nás snadný nebo nesnadný pohyb nejrůznějším prostředím, od učebnic, přes metro až po letiště. Pojďme se podívat, kde se základní citlivost pro písmo a zprostředkování informací tvoří. Skrze výstavu nahlédneme do ateliéru, jenž je zároveň tvůrčím kolektivem a nositelem jistého názoru na věci písma. Nechme se překvapit, jak mladí tvůrci a znalci písma vnímají Pardubice a načítají zdejší témata, jakým je třeba i osobnost dramatika a divadelníka Huberta Krejčího.

Martina Vítková