Ve 25. ročníku soutěže vyhlašované Českou komorou architektů Přehlídka diplomových prací doslova zazářily projekty studentů a studentek Katedry architektury UMPRUM. Mezi 108 přihlášenými projekty jich soutěžilo 11 z UMPRUM a z 8 udělovaných cen a 4 česných uznání si zástupci UMPRUM odnesli 3 ocenění a 2 čestná uznání. Speciální ceny partnerů získali Alexandr Arthur Storek, Magdalena Uhlířová a Matěj Hofmann, čestné uznání bylo uděleno Petře Sochůrkové a Vojtěchu Benešovi.
Soutěž Přehlídka diplomových prací každoročně pořádá Česká komora architektů se záměrem veřejně prezentovat, odborně porovnávat a diskutovat jinak oddělené a širší veřejnosti obtížně přístupné výstupy závěrečných prací studentů českých architektonických škol. V čele odborné poroty stál architekt a pedagog Osamu Okamura a dále architekti Marco Maio, Lukáš Ehl, krajinářská architektka Jana Pyšková a novinářka Karolína Vránková.
Cenu Ministerstva průmyslu a obchodu získal Alexander Arthur Storek z Ateliéru architektury II. Jeho diplomová práce Post-mining Landscapes, kterou vedla architektka Eva Franch i Gilabert, se zabývá složitým úkolem krajinného i územního plánování, resp. obnovou a rekultivací rozsáhlého území, které je poznamenáno těžbou hnědého uhlí. „Oceňujeme snahu hledat další funkční využití a nové příležitosti pro tyto oblasti – kombinaci ekologických a ekonomických funkcí, to vše spojené jak se vzděláváním o dopadech těžby, tak místním dědictvím a kulturní hornickou historií. Efektivní zemědělství a agroprůmysl by mohly posílit právě možnosti hydroponického způsobu pěstování, maximální zadržování vody a ekologickou sukcesi,“ věří porotci společně s autorem.
Cenou společnosti HELUZ byla oceněna práce Magdaleny Uhlířové s názvem Nejlepší byt. Projekt absolventky Ateliéru architektury I, jenž byl vypracován pod vedením profesora Jana Šépky, porotu zaujal jako originální příklad tvůrčí transformace vysloužilého vojenského objektu Ferdinandových kasáren v pražském Karlíně na byty vhodné ke spolubydlení. „Zajímavá je analýza několika variant bytů a zamyšlení nad tím, co vše dnes sdílení bytu znamená. Zaujal nás i způsob provedení, resp. přivedení více světla a vzduchu do nitra budovy pomocí světlíků či atrií je originální a provokativní nápad a zároveň obecnější úvaha nad přetvářením památkově chráněných objektů. Nové dispoziční uspořádání celého objektu by si zasloužilo dopracování,“ přiznali porotci.
Cenu společnosti ZUMTOBEL obdržel Matěj Hoffman za práci Veletržní palác 3.0. Absolvent Ateliéru architektury IV se pod vedením profesora Romana Brychty zabýval otázkou dnešního významu a postavení muzea ve společnosti. Na základě studia historie, neuskutečněných plánů a analýzy současného stavu navrhl transformaci Veletržního paláce NG v Praze. Diplomová práce byla oceněna porotou za svůj neortodoxní způsob uvažování o významné ikoně české moderní architektury, která však ve své současné podobě není příliš funkční. „Autor pomocí několika jednoduchých architektonických operací přeorganizoval program v rámci domu, otevřel parter budovy jako přístupný a napříč budovou propojený veřejný prostor. Výstavní prostory s kontrolovaným osvětlením jsou situovány do hloubky dispozice, zatímco vložením nového zavěšeného objemu do prostoru dvorany vznikají další víceúčelové a výstavní sály o vyšší světlé výšce, které zde dosud chybí,“ vyzdvihli porotci.
Čestným uznáním poroty byly letos oceněny celkem čtyři práce, které se v něčem vymykají běžným očekáváním. Z UMPRUM si je odnesla Petra Sochůrková za práci Bioreceptivní fasádní elementy, kterou obhájila v Ateliéru architektury III pod vedením profesora Imricha Vaška. V práci, která se odlišuje od ostatních jak obsahem, tak experimentálním přístupem, autorka navrhla a testovala bioreceptivní stěnu – 3D tištěné fasádní prvky z jílu – a zkoumala jejich využití v místech bez přirozených biotopů zejm. pro epifyty, hmyz a menší obratlovce. „I přestože může být diskutabilní praktická využitelnost, podobné přístupy určitě zvyšují povědomí o nutnosti udržitelnosti a důležitosti biodiverzity ve městech. Jedná se rozhodně o zajímavý krok k harmonizaci architektury s přírodou v urbánním prostředí,“ míní porota.
Za svou práci Poštovní šílenství získal čestné uznání i Vojtěch Beneš z Ateliéru architektury II. V práci, kterou vedla architektka Eva Franch i Gilabert, se autor originálním způsobem snažil vyřešit aktuální situaci poboček České pošty, resp. navrhl jejich možnou transformaci na škálu nových, předem definovaných funkcí – např. kanceláře, dílny, komunitní kuchyně či terapeutické místnosti. „Toto řešení otevírá obecnější otázku: je možné architektonický návrh vytvářet za pomoci univerzálního algoritmu? Přestože předkládaná poněkud schematická řešení neposkytují dostatek informací o navrhovaných materiálech ani konstrukcích, s potěšením jsme autora následovali na neprozkoumaných myšlenkových cestách, které vedly k novému uvažování o architektonické práci i o roli samotného architekta,“ přiznávají porotci.
25. ročník soutěže DIPLOM.KY v číslech:
Veškeré diplomové práce a hodnocení prací oceněných porotou jsou dostupné na webu diplom.ky.
