BcA. Sára Matysová DiS.
Zařazení / Funkce
Při tvorbě kolekce Elementa jsem vycházela z materiálu pro výrobu skleněných perliček Preciosa. Příroda mi byla bohatým inspiračním zdrojem, který jsem promítla do série experimentálních vzorků, zrcadel a válců tvořených odpadním materiálem ze skleněných perliček. Primárně mě zajímaly křemenné složky, které jsou součástí sklářského písku a suroviny nezbytné pro finální podobu perliček. Během své práce jsem si kladla otázky, odkud se konkrétní písek těží a jaký má těžba vliv na naše životní prostředí. Preciosa pro svou výrobu používá sklopísek z oblasti Českého ráje těženého ve vesnici Střeleč. Samotné občany v srdci chráněné krajinné oblasti trápí provoz obřího povrchového dolu, který narušuje jejich životní podmínky a má negativní vliv na krajinu, ovzduší a spodní vody v přilehlém okolí.
Písek se stává cennou přírodní komoditou a je základním kamenem stavebnictví, sklářství a mnoha dalších oborů. Vzhledem ke stále rostoucí poptávce po využívání přírodních zdrojů se písek a štěrk staly nejvíce vytěženou skupinou materiálů po celém světě. Globálně se řeší problémy spojené s klimatickými změnami, znečištění či úbytek vodních zdrojů, ale na nerostné bohatství, které nám dává matka příroda, se pozapomíná.
Konference organizovaná UN Environment, GRID (Global Information Database) a Ženevskou univerzitou v polovině října roku 2018 v Ženevě potvrdila, že v současné době lidé vytěží více než 50 miliard tun písku a štěrku ročně, což je pětkrát větší množství než vytěžené uhlí. Prognózy odhadují, že každým rokem se těžba písku a štěrku bude globálně zvyšovat. V roce 2030 se vytěží okolo 60 miliard tun. Největším světovým spotřebitelem písku je Asie. Nejvíce těžbou trpí rozvojové země, v kterých často dochází k nelegální a neregulované těžbě, což má za následek eroze půdy, pokles podzemních vod a narušuje životy místních obytvatel.
Zrcadlo je předmětem denní potřeby a člověku umožňuje se dívat sám sobě do tváře. V mé práci zrcadlo svou křehkostí reprezentuje lidskou civilizaci, kterou vnímám jako snadno zranitelnou. Skrze odraz zrcadla se snažím o reflexi problematiky spojené s nadměrnou těžbou písku a přebytečným odpadním materiálem ve sklářském průmyslu obecně. Nosným prvkem zrcadla a doslova stavebním kamenem celé mé práce se stává pískovec, který reprezentuje dar přírody. Pískovec záměrně nechávám v jeho přirozené surové formě s minimálním zásahem člověka. Surový pískovec chrání zrcadlo před rozbitím a nese jak samotné zrcadlo, tak perličky, které jsou produktem člověka a hrají zde svou původní dekorativní úlohu. Dekor z perliček tvoří odvrácenou stranu zrcadla a poukazuji tím na vedlejší odpad, kterého Preciosa vyprodukuje až 10 tun ročně. Tento odpadový materiál není Preciosa schopna zrecyklovat ve svém běžném provozu.
Tvar zrcadel je deformován a vychází z kruhu symbolizujícího nekonečno a dokonalost. Kruh záměrně dehonestuji a poukazuji tím na lidskou nedokonalost, kdy člověk často z přírody více bere, než vrací. V tomto semestru jsem se rozhodla pracovat pouze s perličkami. Zkoumám hranice a možnosti tohoto materiálu při různých stupních a fázích teploty. Uvědomuji si energetickou náročnost, která vzniká ve sklářském průmyslu, a proto snižuji teploty při výrobě na úplné možné minimum. Perličky tavím při teplotě 610°C a snažím se o zachování jejich původních struktur. Perličky formuji do elementárních tvarů válců. Pro tyto tvary jsem se rozhodla z důvodu představení nového využití materiálu v jednoduchých křivkách a formách. Válce jsou zhotoveny v různých výškových úrovních s různými průměry. Můžeme je vnímat jako solitérní objekty či jako předměty denní potřeby.
Materiálově doplněná instalace nám umožňuje zhlédnout cestu perličky od výchozích přírodních surovin až po možné alternativy práce s perličkami coby nevyužívaným odpadním materiálem k samotné reflexi nás všech skrze zrcadlo.
While designing the Elementa collection I used a material for making glass beads of Preciosa. Nature is my source of inspiration, which I later reflected in a series of experimental samples, mirrors and cylinders made of waste material from glass beads. Primarily, I was interested in silicon elements that are part of the glass sector and necessary for the final shape of the glass beads. Throughout my work I was asking myself where the specific sand comes from and what kind of impact the production has on our environment. Preciosa uses glass sand from the region of Bohemian Paradise (Český ráj) mined in the village of Střeleč. Local inhabitans from the heart of the national parks are concerned about the huge overground mines polluting the environment and its negative effect on landscape, air and underground waters in the surrounding area.
Sand is becoming a natural commodity and the main material for building and glass sector as well as many other industries. Given the steadily growing demand for using natural resources, sand and stone have become the most mined materials in the world. Climate change, pollution and/or declining water resourceses are the main global issues. Mineral resources, however, are being for the most part ignored.
Conference organised by the UN Environment, GRID (Global Information Database) and University of Geneva in the mids of October 2018 in Geneva confirmed that at the moment people annually excavate more than 50 bilion tons of stone and sand. Five times more than cole. It is predicted that each year excavation of stone and sand will globally increase. In 2030 it should reach up to 60 bilion tons. Asia is the biggest global consumer of sand. The most affected areas are third countries where illegal and non-regulated excavation takes place and causes soil erosion, shortage of underground water and has negative effect on people’s lives.
Mirror is the object of everyday use and enables man to look at himself in the face. I work with mirrors as fragile objects representing human civilisation, which I perceive as easily vulnerable. With the mirror reflection I attempt to reflect on issues related to an excessive excavation of sand and superfluous waste material in the glass sector in general. Principal element of mirrors as well as one of the main building materials is sandstone representing the gift of nature. It is intentionally left in its natural raw form with minimal human intervention. Raw sandstone protects the mirror from breaking and carries not only the mirror, but also glass beads as a human product with its original decorative function. Glass beads decoration makes up the reverse mirror side and points to the side waste. Preciosa produces about 10 tons each year and it does not have any other significant utilisation. Preciosa is not able to recycle this waste material in its day-to-day business.
The mirror shape is deformed and based on a circle symbolising infinity and perfection. The circle is deliberately degraded, with which I want to point out human imperfection and the fact that man often takes more from nature than he gives back. In this university term I decided to work solely with glass beads. I want to explore the borders and possibilities of this material under different temperatures. I realize how energetically demanding this process is. During my production I always attempt to lower the temperature at the lowest possible minimum. Glass beads are smelting at 610 degrees and I try to maintain its original structure. They are then formed into elementary forms of cylinders. I decided to use these formes in order to present new usage of the material in simple curves and forms. The cylinders are made at different hight levels with different diameters.
We could perceive them as solitary objects or as objects for our everyday use.
The installation enables us to oversee the path of a glass bead from the original natural material to a possible alternative work with glass beads as unused waste material and furthermore as a reflection of ourselves in the mirror.
There are many different ideas about the origin of life on Earth. What is without question is that water is totally necessary. In my project Hydrocollection I focus specifically on water as one of the most important natural elements. Hydrocollection is inspired by the journey of residual sea water - Vincentka on the Earth’s surface. In particular, I emphasise the land of my country that thanks to the contained minerals and biogenic elements makes the water unique not only in the Czech Republic but also worldwide.
The dialogue between water and land is reflected with hi-tech material called hydrogel that is able to absorb up to 99% of water and lycra representing a material of the 20. century. Another important material for me is PVC, from which I created a set of floating objects intended for relaxation on water. Hydrogel mixed with pigments and mineral water Vincentka leaves a special pattern on the textile, which becomes unique and unrepeatable with each application. Gold patterns refer to structure of geological layers, which the residual sea water paves its way through. Blue gradient paraphrases the link between the underground and overground and represents the final product - Vincentka springing on the Earth’s surface.
The resulting patters are applied on lycra, which is the most natural material for water and became ideal for creating a collection of swimsuits inspired by the dialogue between water, Earth and man. The result is clothing that in the most natural way renders the natural circulation of water - Vincentka.
Swimsuits are complemented by floating vests that enable us to sense the kinetics of the water surface and completely relax. The collection of floating objects is based on a perfect circular shape that is selected to individual regular modules of different lengths coinciding with the water surface. The open holes encourage us to develop our own fantasy.
Technological Process
Hi-tech material called hydrogel became the ideal material to hold mineral water and pigments in an amorphic shape. In the first stage I let its crystals be absorbed by Vincentka and mixed it with blue pigments. After creating a stable gel I applied the hydrogel mix on textile and let it work until all the water from hydrogel evaporated. At first the textile samples were dipped in Vincentka in Petri dish. After the liquid evaporated, mineral structure - a cruicial part of Vincentka - emerged on the textile.
These structures inspired me to create gold patterns on the swimsuits to make visible the most important content of Vincentka - unique biogenic and mineral patters. I formed the structure into mineral shapes and transfered it to graphs in a computer programme; later I laser-cut them to a golden iron-on for all types of textile. I put the resulting mineral shapes in diverse compositions and with the iron-on transfer machine I ironed it on the swimsuits. The blue gradient is hand-painted with pigments used for colouring textiles under cold temperature, without fixation and washable in sixty degrees.
The cut of swimsuits is made according to the spa fashion from the First Republic, when women used to cover themselves more than today. The design is my own decorated with a tying roll-neck that in its final look creates an element of the 21st century.
I was able to produce the floating vests according to my own technical documentation in Fatra Napajedla.
Existuje velké množství nejrůznějších představ o vzniku života na Zemi. Co bezesporu víme je, že přítomnost vody je zcela nezbytná. Svou oblast zájmu soustředím na vodu jako jeden z nejdůležitějších přírodních elementů, který se stal nosným prvkem pro vznik mého projektu Hydrocollection. Hydrocolletion je inspirována cestou zbytkové mořské vody - Vincentky na zemskýpovrch. Zvláštní pozornost věnuji rodné zemi obohacené o minerální a biogenní prvky, které dělají tuto vodu jedinečnou nejen na území České republiky, ale i ve světě.
Dialog mezi elementem vody a zemí reflektuji skrze hi-tech materiál hydrogel, který dokáže absorbovat až 99% vody, v kombinaci s lycrou zastupující materiál 20. století. Dalším podstatným materiálem se pro mne stává PVC, ze kterého vytvářím sérii plovoucích objektů určených pro relaxaci na vodní hladině. Hydrogel smíchaný s pigmenty a minerální vodou Vincentkou zanechává na tkanině unikátní dezén, který se s každou aplikací stává jedinečný a neopakovatelný. Zlatými dezény se odkazuji na struktury geologických vrstev, skrze které si svou cestu probojovává uvězněná zbytková mořská voda a jejíž depozity staví Vincentku nad zlato jako symbol nejvyšší hodnoty. Modrý gradient reprezentuje v mé volné parafrázi spojnici mezi podzemím a nadzemím a zastupuje již hotový produkt - Vincentku vyvěrající na zemský povrch.
Výsledné dezény aplikuji na lycru, která je svými vlastnostmi nejpřirozenější pro vodní prostředí, a proto je ideální k vytvoření kolekce plavek inspirovaných dialogem mezi vodou, zemí a člověkem. Výsledkem je oděv, který nenásilně znázorňuje přirozený koloběh vody - Vincentky.
Plavky jsou doplněny o plovoucí vesty, jež nám umožňují všemi smysly vnímat kinetiku vodní hladiny a dokonale relaxovat. Kolekce plovoucích objektů vychází z dokonalého kruhového tvaru, který je selektován do jednotlivých pravidelných modulů různých délek splývajících s vodní hladinou. Přítomnost otvorů nás vybízí k rozvinutí vlastní fantazie.
Technologický postup
Ideální látkou pro zadržení minerální vody a pigmentů do amorfního tvaru se pro mne stal hi-tech materiál hydrogel. Jeho krystaly jsem v prvotní fázi nechávala absorbovat Vincentkou a mísila ho s modrými pigmenty. Po vytvoření stabilního gelu jsem směs hydrogelu aplikovala na textílii a nechala ho působit až do chvíle, než se z hydrogelu odpařila veškerá voda. Zpočátku jsem nechávala vzorky textílií ponořené v petriho miskách obsahujících Vincentku. Po odpaření veškeré tekutiny se na textíliích objevily struktury minerálů, které jsou podstatnou součástí Vincentky.
Tyto struktury mne inspirovaly k vytvoření zlatého dezénu na plavkovině, aby zviditelnily to nejdůležitější, co v sobě Vincentka ukrývá - jedinečné biogenní a minerální prvky. Struktury jsem volně stylizovala do tvarů minerálů a v počítačovém programu je převedla do křivek; ty jsem posléze vylaserovala do nažehlovací zlaté fólie určené pro všechny typy textílií. Výsledné tvary minerálů jsem kladla do rozmanitých kompozic a pomocí tepelného tranférového lisu zažehlovala na povrch plavkoviny. Modrý gradient je ručně barven pigmenty určených k barvení textilií za studena s absencí fixace a pratelných do šedesáti stupňů.
Střih plavek jsem koncipovala tak, aby se konstrukčně blížil lázeňské módě z období První republiky, kdy se ženy zahalovaly více než dnes. Střih je mým vlastním návrhem doplněným o roláček na zavazovaní, který v konečné podobě plavek tvoří prvek 21. století.
Plovoucí vesty jsem měla možnost realizovat podle vlastní technické dokumentace ve Fatře Napajedla.