Užité umění

Katedra užitého umění se v současné době dělí do dvou částí - Módní, kam spadají Ateliér designu oděvu a obuvi, Ateliér módní tvorby a Ateliér textilní tvorby, a Materiálovou, která zahrnuje Ateliér skla, Ateliér keramiky a porcelánu a Ateliér K.O.V.

V roce 1950, krátce po získání statusu vysoké školy, bylo na UMPRUM zřízeno 5 kateder. Kmenové obory byly tehdy rozděleny do dvou kateder - speciální školy pro keramiku, sklo a kov náležely do Katedry užitého sochařství, zatímco speciálky pro textil, krajku a oděv tvořily samostatnou katedru. V šedesátých letech byly ateliéry ddruženy pod Katedru průmyslového výtvarnictví. Nová organizační struktura i nový název odrážely tehdy velice proklamovanou, o to pak v praxi problematičtější spolupráci s průmyslem. Po mnohých pokusech o definování aktuálního charakteru katedry byl zvolen název Katedra užitého umění. Ateliéry mají svým zaměřením nejblíže k designu, ale pojetí výuky, vázané na úzký kontakt s materiálem a na dílenské realizace, je přes všechen překotný vývoj a společné cíle zcela specifické.

Seznam osobností, které se po válce podílely na hledání nových koncepcí pro naše obory, je úctyhodný a je velice nevděčné vytvářet nějaký výběr. Nade všechny ční zakladatelská osobnost Josefa Kaplického, který díky své filosofii, metodice a komplexnosti svého přístupu k pedagogické práci daleko přesáhl hranice oboru uměleckého skla. Obrovský kus práce pro pozitivní vývoj svých oborů a budování jejich kreditu doma i v zahraničí odvedli také Antonín Kybal, Otto Eckert, Zdena Bauerová, Stanislav Libenský, Vladimír Kopecký, Vratislav K. Novák a další.